Zastavení nad mistrem Burianem

20. ledna 2015 v 13:01 |  Umění

Zastavení nad mistrem Burianem

http://i3.cn.cz/1108024985_burian-zdenek.jpg

Pražské Museum Kampa vystavuje 40 obrazů Zdeňka Buriana, je to jen zlomek celoživotní výstavy, co se konala v roce 2005 v hradní Jízdárně. Jejím kurátorem a rovněž autorem dosud nejúplnější monografie, je profesor sokolovského gymnázia Vladimír Prokop. (Ano ten, co dělá ty učebnice :)

LN: Není to trochu paradoxní, že Buriana vystavuje modernistická Kampa?

Asi ne, či spíše určitě ne. Předně společnost je dnes smířlivější a umělečtí teoretici konečně samo uznávají, že tzv. populární či masová kultura je v určitých ohledech velice citlivým a vypovídajícím seizmografem klimatu ve společnosti. Uměle živené kontury mezi "vysokým" a "nízkým" uměním se vytrácejí. Sousedství dvou výtvarných světů na Kampě představuje sice nahodilou, ale zcela určitě vzrušivou kontradikci.

LN: Jste profesorem výtvarné výchovy na gymnáziu v Sokolově… Čili mimo centrum řekněme umělecko-kritického (malo)světa. Možná že to místo na "periferii" je ale právě pro přiblížení se k Burianovi vhodné. Chci se tím trochu komplikovaně zeptat: jak jste se vlastně k Burianovi dostal?

Někdy v deseti letech jsem doslova hltal Augustovy a Štorchovy příběhy z pravěku. A pak už to přece zná každý - Kipling, Mukerdží, Defoe atd. K tomu spousta exotických snů, byl jednoduše lapen. Burian byl a je rafinovaný, a přitom tak mámivě a kultivovaně namíchaný výtvarný elixír, že jsem neodolal. A spíše ani nechtěl… Teprve později, během studií, jsem se seznámil s lidmi, kteří měli v té době k Burianovi nejblíže. Možná jako sudetský venkovan jsem nepůsobil podezřele a "kavárensky" a postupně jsem se začal Burianovu dílu věnovat naplno.

LN: Jak to s přijetím Buriana v české kunsthistorii vypadalo? A vypadá?

Neumím stručně reagovat. Politické tlaky v 50. letech, obyčejná, až chorobná nenávist některých soudruhů, programové přehlížení literárních žánrů, které Burian ilustroval, bizardní osočování z propagace západního světa, problémy s výstavami, prostě přehlídka totalitního primitivismu lidí bez titulů i s nimi. Kunsthistorie až do roku 1989 Buriana neakceptovala, nevešel se svým dílem do příslušných chlívečků. Dnes? Vlastně jste už odpověděl sám - autorem nejúplnější monografie je učitel v okresním městě (stejně tak jsem napsal monografie o Gustavu Krumovi a Jaromíru Vraštilovi), k nezaplacení je ale onen čistý vzduch, který již neobtěžuje, nezakazuje a nedeformuje.

LN: Dotklo se Buriana to, co se v 20. století v umění odehrálo? Nemaloval by stejně v baroku v 19. století, 22. století?

Kondicionály jsou zrádné, ale pokud by Buriana opět formovaly Beskydy a po té trampský život, tak ano. Faktem je, že Burianova výtvarná řeč je jedinečná a on ji, vzhledem ke svému naturelu a k žánrům, v nichž se profiloval, považoval za jedinou možnou. Byl to solitér, který drama ve vývoji umění vnímal, ale přibouchl mu dveře svého ateliéru.

LN: Je u něho nějaký vývoj? Lze rozeznat díla z 30. a třeba 60. a 70. let?

Jednoznačně, a zřetelný! První otrocky veristické ilustrace z 20. let byly záhy vystřídány tím nejúchvatnějším obdobím, které trvalo téměř až do 60. let 20. století. Kdo tvrdí, že Burian je útrpný realista, nikdy neviděl originály zblízka. Co následovalo potom, totiž úbytek sil ve stáří a další možné důvody, náleží již jen umělcovu soukromí, kam slušní lidé nechodí. Nikdy mne nepřestanou fascinovat kvašové nebo akvarelové ilustrace, v nichž si štětec dělá zdánlivě, co chce, a přitom součet manýr, nahodilostí, fines a náznaků vede k divadlu, kde opona nikdy nepadá. Co jiného může říci člověk, který Burianovi věnoval podstatnou část svého života?

LN: Burian se dlouhá léta živil ilustracemi. To byla jeho "chlebařina". Ale co maloval, jen pro sebe, pro potěšení? Nebo to u něj splývalo?

Burianovu "privátní" tvorbu samozřejmě znám, ale faktem je, že na ni neměl téměř čas. V ojedinělých kompaktních sériích pláten (například Protiválečný cyklus) se Burian snažil ukrýt jistá poselství, jež souzněla s jeho filantropickou filozofií. Malířova sdělení jsou ale rozpačitá, jednoznačně prozradila limity jeho tvorby. Oproti tomu namaloval celou řadu obrazů s dobrodružnou tématikou, jež nebyly většinou ani reprodukovány, a ty náleží k vrcholům.

LN: Krásné, aspoň se tak jeví, jeho exotické krajiny. On přitom žádný cestovatel nebyl, nejdále, pokud vím, byl na prázdninách v Itálii ve 30. letech. Podle čeho je tvořil? Podle fotografií?

Ano, tahle letitá legenda je pravdou, ale ve své podstatě dokumentuje jednu zajímavou skutečnost. Naši nejlepší ilustrátoři dobrodružné literatury měli svůj svět ohraničený zdmi ateliéru. Byli mnohdy umělecky a také společensky izolovaní, necestovali, a jako by si tento handicap vynahrazovali fantazií. Jak Burian, tak Krum, Vraštil, Konečný a další měli exkluzivně zvládnuté řemeslo, jež jim dovolovalo ztvárňovat téměř vše, samozřejmě v mantinelech žánru. Můj osobní poznatek jakožto příležitostného cestovatele - Burianova džungle je exponovanější, než skutečná, totéž platí o moři. Burianova imaginace byl dar z nebes. To, že hledal náměty a motivy v ilustrovaných časopisech (měl dlouho budovaný archiv) a že někdy převzal kompozici staré fotografie, je známo.

LN: Jak je to s jeho pozůstalostí? Existuje nějaká ucelená kolekce? Nebylo by na místě ji vystavit ve stálé expozici? Pokud vím, v jeho rodišti ve Štramberku, jsou hned dvě malá muzea, ale originály tam nejsou, že…

Pominu-li bohatou kolekci obrazů v Moravském zemském muzeu (pravěk, vystavován je výjimečně) a stálou expozici v zoo ve Dvoře Králové nad Labem (pravěk, ale rovněž portréty a volná tvorba) a limitované soubory v několika muzeích, tak se s Burianovým dílem nesetkáte, samozřejmě vyjma příležitostných výstav. Kromě toho ale existuje několik privátních sbírek, část jedné vidíme právě na Kampě. Poraďte mně, prostému člověku, jak má kulantně zformulovat, že neexistence stálé výstavy, jež by zrcadlila Burianovu tvorbu v celém spektru, je kromě jiného i výsledkem letitých nestandardních vztahů kolem Burianova díla? Jinak díky za Štramberk, ve skromných podmínkách opečovávají Burianův odkaz. Více originálů je zde ke spatření jen při výstavách.

Za kolik se ostatně Burian prodává na aukcích?

Nevím, protože aukce sleduji jen zpovzdálí a spíše nahodile. Je to jako se vším, dílo má takovou cenu, jakou je ochoten za něj kdo dát. Snad ale jen pro představu, Burianovy obrazy zdaleka nedosahují cen například české avantgardy. Navíc jeho práce se na aukcích objevují zřídkakdy. To se daleko častěji prodávají falzifikáty, na které jsem občas upozornil. Už mne to ale unavilo, protože to v podstatě prodejce nezajímalo.

LN:Napadá mě, do jakého jeho obrazu byste rád vstoupil? Já třeba osobně mezi dinosaury jako ti kluci z Cesty do pravěku…

Mou slabinou jsou akvarelové scenerie z Robinsona - i dnes, ve zralém, až pokročilém věku, se mně o takovém ostrově zdává. A mám takový pocit, že je to čím dál aktuálnější. Burianův svět měl jednu velkou výhodu - zlosyni byli potrestáni, dostali takříkajíc do huby. O takovém ostrově sním.

odpovídal: Vladimír Prokop

zdroj Lidové Noviny 15 1 2015

http://1.bp.blogspot.com/-PxXoA7L8nk0/T6DKmcMGanI/AAAAAAAAAbE/tK14e15qsJQ/s1600/12_tarzan_of_the_apes_chapter_XIX_by_zdenek_burian.JPG

--

http://www.1zoom.me/big2/931/309949-alexfas01.jpg?m=1
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.